V roce 2024 jsme uvedli několik nových nástrojů využívajících sil umělé inteligence. Jakými zásadami se řídíme při využívání a vývoji těchto nástrojů? Co bylo technicky největší výzvou a jak probíhá trénování AI? To a mnoho dalšího v rozhovoru popsali koordinátor projektů umělé inteligence Lubor Čížek a product manager systému Praetor Bohdan Maslowski.
Můžete shrnout zásady, které Wolters Kluwer používá při zavádění umělé inteligence?
L: . Na prvním místě je vždy ochrana a bezpečnost dat. Jinými slovy, to, co klient vloží do našich systémů včetně systémů umělé inteligence, nikdy neopustí zabezpečené prostředí Wolters Kluwer.
Další zásadu pro nás představuje srozumitelnost. To znamená ukázat uživateli, jak přesně konkrétní aplikace umělé inteligence funguje, jaký používá proces a kde jsou limity, se kterými uživatel musí počítat. Tím, že jsou naše systémy poměrně komplexní, je pochopení různých použití AI velikou výzvou.
Je také důležité, abychom zodpovídali za prostředí, které vytváříme. Vždy je naším cílem, aby umělá inteligence mohla pomoci našim uživatelům přesunout se od rutinních úkolů k těm kreativnějším.
Jaké nástroje umělé inteligence používáte při Vaší práci Vy sám?
L: Jakožto koordinátor aktivit spojených s umělou inteligencí ve Wolters Kluwer jsem otestoval už bezpočet nástrojů od rozličných společností. Jako nejpraktičtější se mi stále jeví chatovací nástroje OpenAI, ale i například Google. Obě společnosti udělaly na poli kvality AI a jejího použití obrovský pokrok. Co ale musím říct že používám na denní bázi, je naše nástavba nad těmito nástroji v podobě AI doplňku do Wordu – Praetor Word doplněk. Mít na jedno kliknutí výstup v klasickém textovém nástroji, navíc s možností automatického formátování, revizí, komentářů apod., je veliké zjednodušení. Navíc nad tím vším běží automatická anonymizace, takže nemusím mít strach o bezpečnost informací, které vkládám.
V Praetoru uživatelé najdou hned několik nástrojů, kde umělá inteligence zásadně zrychluje a zefektivňuje jejich práci. Jaká byla největší výzva při implementaci umělé inteligence do softwaru?
B: Velkou výzvou byl požadavek na anonymizaci dat. Někteří naši klienti pracují s vysoce citlivými informacemi, které nechtějí zpřístupnit poskytovatelům velkých jazykových modelů (LLM) jako OpenAI nebo Microsoftu. Proto jsme vyvinuli AI anonymizér, který dokáže před odesláním dat efektivně odstranit citlivé údaje a následně je automaticky doplnit zpět do odpovědi, což umožňuje plnohodnotné využití AI, aniž by citlivé údaje opustily prostředí klienta. Další klíčovou výzvou bylo zajištění kvalitních a konzistentních výsledků LLM bez tzv. halucinací.
Jaká data jste použili k trénování umělé inteligence?
B: Co se týče trénování anonymizačního modelu, využíváme širokou škálu dat: veřejně dostupné zdroje, data od našich partnerů a syntetická data generovaná s využitím generativních modelů. V případě LLM se spoléháme na nejnovější verze modelů od OpenAI a dalších poskytovatelů, které dále netrénujeme. Přesto udržujeme rozsáhlou sadu dat, kterou využíváme pro průběžné testování a vyhodnocování kvality.
Jaký je váš názor na obavy, že umělá inteligence může nahradit práci advokátů?
L: Podle mého názoru mají nástroje umělé inteligence schopnost zrychlit a zjednodušit práci v celém právním oboru, avšak jemné nuance, dané vysokou mírou specializace, a především zkušenosti budou stále v rukou právních expertů.
B: Určitě zásadním způsobem změní jejich práci a zastane dílčí činnosti, kde z části nahradí administrativu a juniorní pozice. Tato změna je v plném proudu a během pár let bude využití AI v právních profesích naprosto samozřejmé. Za současný překotný vývoj vděčíme architektuře neuronových sítí „Transformers“ a obrovskému výkonu moderních GPU clusterů a je těžké předpovědět, jestli a kdy narazí na technické limity a dostaneme tak chvíli času si na nový stav zvyknout, nebo poběží překotně dál až k superinteligenci. Každopádně v některých oblastech se jako společnost lidského prvku jen tak vzdát chtít nebudeme a přijdou různé snahy o omezení AI, viz např. připravovaná EU regulace zakazující využití AI v soudním rozhodování. Z tohoto pohledu mají právníci o něco lepší vyhlídky než méně regulované profese.
Jaké jsou vaše plány do budoucna ohledně dalšího rozvoje umělé inteligence v produktech Wolters Kluwer?
L: V první řadě záleží na našich uživatelích, jak se obecně budou „přátelit“ s umělou inteligencí. Věříme, že pro ně naše AI funkce budou znamenat již zmíněné zjednodušení a zrychlení. Pak je možné počítat se zapojením umělé inteligence například pro analýzy velkého objemu dat, chytré prohledávání databází, přípravu textů na základě vlastních i systémových informací a dále například použití v infrastruktuře samotných systémů.
B: Máme rozpracovaných několik zásadních projektů, některé řešíme sami a některé v mezinárodní spolupráci s dalšími týmy ve Wolters Kluwer.
L: Na červen letošního roku chystáme první ročník konference Legal Innovation Day, s podtitulem Využití umělé inteligence v praxi. Myšlenkou, kterou do této akce vkládáme. je ukázat reálné použití rozdílných nástrojů založených na AI a zároveň otevřít odbornou diskusi nad jejich konkrétním využitím. Pozornost budeme věnovat AI například v souvislosti s rešeršemi a tvorbou dokumentů, analýzou datových zpráv, anonymizací citlivých údajů, kyberbezpečností a podobně. Jste srdečně zváni!
