Rozhovor s JUDr. Jiřím Novákem ml. - Právníkem roku v kategorii IT

Právníkem roku v kategorii IT právo se letos stal advokát Jiří Novák, který je inovátorem v oblasti digitalizace advokátních procesů a podílí se také na několika našich produktech. Jaký byl největší posun v oblasti digitalizace z pohledu advokátů, kam se bude digitalizace v advokacii v budoucnu ubírat nebo jaké má v této oblasti plány nám popsal v rozhovoru.

Gratulujeme k ocenění. Co z oblasti digitalizace z pohledu advokáta považujete za největší posun v posledních let? Který z projektů, na kterých jste se podílel, považujete za nejzásadnější?

Díky za gratulace. Za nejzásadnější považuji, že se začalo mluvit o potřebě věnovat se digitalizaci justice nejen z pohledu advokátů, ale též z pohledu justice jako takové. A nejen to. Je vidět, že s otázkou digitalizace přichází také otázky důležité pro advokacii a zejména zajištění povinnosti mlčenlivosti advokáta.

V posledních letech jsem se věnoval přípravě projektu Skype obhajoby, který se podařilo dotáhnout do zdárného konce díky podpoře Vězeňské služby ČR, ale nechám na jiných, zda tento projekt považovat za nejzásadnější.

Za velmi důležitou a zásadní považuji práci IT výboru Rady Evropských advokátních komor (CCBE), kterému předsedám. To je to místo, odkud za evropskou advokacii připomínkujeme různé návrhy nařízení a dalších předpisů Evropské unie v době jejich vzniku, v době, kdy jsou formovány. Podle ohlasů, které máme je naše práce respektována. Pokud bych měl v této souvislosti vyzdvihnout nějaký „projekt“ digitalizace z pohledu advokáta, pak by to byl současný plán Evropské unie na digitalizace justice.

Chci zmínit také projekt AI4lawyers (ai4lawyers.eu), který jsme nedávno dokončili pod hlavičkou Evropské nadace advokátů (ELF) a CCBE. Jeho cílem bylo zkoumat IT schopnosti malých a středních evropských advokátních kanceláří, zamyslet se na možnostmi zpracování přirozeného jazyka (NLP) a připravit příručku o tom, jak advokáti budou moct využívat umělou inteligenci. Možná je to pro některé konzervativní advokáty děsivé čtení, ale myslím, že nám ukazuje jak advokáti mohou být ve své práci produktivnější.

Velkým posunem v komunikaci s klienty je také Klientská zóna v systému Praetor, na které se vývojově podílela Vaše kancelář. Její používání umožňuje snadné a zabezpečené sdílení dokumentů a dalších informací s klienty na jednom místě pohromadě bez zdlouhavého vyměňování e-mailů. Jak její používání ovlivnilo komunikaci s klienty ve Vaší kanceláři? Jakou máte zpětnou vazbu od klientů?

Zpětná vazba od klientů je pozitivní. Klientská zóna nám umožnila odstranit složité posílání velkých podkladů v několika emailech, jejich složité komprimování, ukládání atd. Klient místo toho data jednoduše nahraje přes klientskou zónu a nám se zobrazí přímo v Praetoru, kde s nimi můžeme dále pracovat. Opačně to platí také. Místo toho, abychom klientům posílali dokumenty emailem, nasdílíme jej do klientské zóny, odkud si je klient stáhne.

Lze namítnout, že existuje mnoho jiných služeb na posílání dat, ale nenašli jsme takové, které vyhovuje našim představám o ochraně povinnosti mlčenlivosti advokáta.

Pro usnadnění práce ohledně povinností z AML, trestní odpovědnosti právnických osob a procesů trestního řádu jste nejen pro advokáty vyvinuli spolu s Wolters Kluwer ASPI Navigátora. Co je podle Vás největším přínosem tohoto nástroje?

Jednoznačným přínosem je přehledné grafické znázornění procesního postupu spolu s jeho krátkým komentářem. Oproti hledání odpovídající právní úpravy, která může být často roztříštěná nebo nepřehledná, slouží navigátor k rychlé orientaci v problematice a představě o ní.

Kam by se dále měla digitalizace v oblasti advokacie vyvíjet? Máte Vy sám v této oblasti do budoucna nějaké další plány?

Myslím, že pro justici i advokacii by bylo důležité vidět třeba rychlejší rozvoj videokonferenčních soudních jednání. Kupříkladu v přeshraničních věcech je to něco, o co usiluje také Evropská unie, jak jsem před chvílí zmínil.

Spíše rozvoj videokonferenčních jednání ale považuji za bolavé místo české justice stav, kdy v 21. století advokáti musí nahlížet do spisů a osobně a časově zdlouhavě si pořizovat kopie listin ze spisu. Přitom již dnes je valná většina spisů k dispozici alespoň částečně v elektronické elektronicky a zajištění online přístupu k nim již z technického hlediska nelze považovat za problém neřešitelný. Úplná elektronizace soudních spisů by nejen umožnila úsporu nákladů na nahlížení do spisů na straně advokátů, ale též na straně soudů a jejich informačních kanceláří, kde zpravidla nahlížení probíhá. Umožnila by také odstranění neustálých převozů tun spisů mezi soudy a dalšími orgány. Prostoru ke zlepšení je víc a chápu, že tuto oblast nelze změnit ze dne na den, ale před pár dny ÚOHS zpřístupnil vzdálené nahlížení ke svým spisům a již dlouho lze vzdáleně nahlížet do spisů Ústavního soudu.

V Evropě jsme byli jedni z prvních, kdo zavedl elektronickou komunikaci s orgány veřejné moci v podobě datových schránek. Nyní ale vidím, jak nás jiné členské státy pomalu předhánějí v úrovni elektronizace justice. Stačí se seznámit s posledním EU justice scoreboard.