Práce oceněná 1. místem v kategorii Talent roku soutěže Právník roku 2023 se zabývá náhradním mateřstvím. O inspiraci pro téma, ale i o zdravotnickém právu a aktuální legislativě nebo o umělé inteligence ve zdravotnictví s námi hovořila autorka vítězné práce, advokátka Aneta Pelcman Stieranková.
Ve své vítězné práci Obchodování s lidmi, nebo poslední šance? se věnujete tématu náhradního mateřství. Můžete nám přiblížit její hlavní myšlenky?
Práce se věnuje tématu obchodování s lidmi v souvislosti s náhradním (surogátním) mateřstvím. Jejím cílem je poukázat především na nesprávnost argumentů, které se objevily v poslaneckém návrhu zákona, jehož prostřednictvím mělo dojít k úplnému zákazu náhradního mateřství v České republice a předestřít, co je vhodné v této souvislosti legislativně upravit, aby bylo riziko obchodování s lidmi omezeno na minimum.
Práce se dále blíže věnuje finančním nárokům, které jsou ve spojení s náhradním mateřstvím diskutovány a poskytuje právní posouzení těchto nároků v souvislosti s často skloňovaným obchodováním s lidmi a jejich orgány a v souvislosti se zákazem finančního prospěchu, jehož zdrojem je lidské tělo a jeho části.
V závěru práce jsem také poukázala na to, že přestože aktuální právní úprava formálně vzato náhradní mateřství, resp. jeho realizaci neumožňuje (což si většina neuvědomuje), lze, s přihlédnutím ke smyslu a účelu zákona, výkladem tuto nepřiléhavost překlenout. I přes uvedené se však přikláním k novelizaci dotčené právní úpravy, aby byla zajištěna větší právní jistota všech zúčastněných.
Co bylo inspirací pro toto téma?
Téma práce jsem se snažila vybírat tak, aby bylo co nejvíce aktuální, aby jeho zpracování bylo potenciálně přínosné, resp. využitelné v praxi a aby se samozřejmě jednalo o téma související s oborem, kterému se věnuji, což je zdravotnické právo. Obchodování s lidmi v souvislosti s náhradním mateřstvím se pak přímo nabízelo, protože Ministerstvo spravedlnosti ČR se v minulém roce zavázalo předložit na jaře tohoto roku záměr zákona, který by tuto problematiku poprvé v historii řešil a realizaci náhradního mateřství právně upravil.
Ve své praxi se zaměřujete na zdravotnické právo, hlavně na případy náhrady újmy způsobené při poskytování zdravotních služeb a na případech trestního stíhání lékařů a poskytovatelů zdravotních služeb. Proč vás zaujalo právě téma zdravotnictví?
Prvotní zájem ve mně vzbudili zejména skvělí vyučující na PF UK během povinně volitelného předmětu zdravotnické právo, který jsem absolvovala ve třetím ročníku. V jeho průběhu jsem se pak také zúčastnila soutěže ve zdravotnickém právu o cenu prof. Jaroslava Stránského. Příprava na jednotlivá kola mě moc bavila, navíc jsem si ve volném čase zjišťovala nejrůznější informace o jednotlivých institutech zdravotnického práva a nadšeně jsem o nich vyprávěla každému, kdo byl ochotný poslouchat. Od té chvíle mi bylo jasné, že právě tomuto odvětví bych se chtěla v budoucnu věnovat, protože co je lepšího než dělat práci, která vás baví?
Jste také spoluautorkou komentářů k zákonu o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a zákonu o specifických zdravotních službách. Jsou podle vás legislativní pravidla pro tyto oblasti v ČR nastavena dobře, nebo by bylo vhodné něco změnit?
Legislativní pravidla jsou dle mého názoru nastavena adekvátním způsobem. Samozřejmě nastávají situace, kdy by se hodilo, kdyby byl legislativní proces například rychlejší či pružnější, jenže v dalších situacích by se nám takové nastavení mohlo naopak velmi vymstít. Legislativní pravidla máme tedy, dle mého názoru, nastavena jako jakousi „zlatou střední cestu“ tak, aby případné excesy co nejvíce minimalizovala.
Vaše rigorózní práce se zaměřovala na právní aspekty umělé inteligence, rozšířené reality a virtuální reality v medicíně. Kam se podle vás bude vyvíjet tato problematika?
Umělá inteligence, rozšířená realita i virtuální realita představují v medicíně určitě velký potenciál zlepšení a zpřesnění zdravotní péče. Již nyní je umělá inteligence považována za významného pomocníka zejména v analýze dat, resp. v diagnostice, virtuální a rozšířená realita pak našly uplatnění zejména ve výuce mediků, ale také například v rehabilitacích pacientů. V budoucnu lze předpokládat mnohem masivnější využívání těchto technologií v běžné péči, a tedy i zvýšení kvality poskytovaných služeb. Nedomnívám se však, že by uvedené technologie v dohledné době nahradily lékaře.
Umělá inteligence se také postupně stále více zapojuje do advokacie. Využíváte ji ve své práci?
Já ji ve své práci prozatím nevyužívám. Znám kolegy, kteří ji v praxi využívají, ale například pouze na přípravu shrnujících emailů pro klienta/protistranu apod. Zatím jsem nenašla nástroj, který by právní podání, která běžně připravuji, zvládl připravit tak, aby s případnými úpravami nebylo více práce, než když si podání napíšu od začátku do konce sama. To se však může samozřejmě v blízké budoucnosti změnit. V takovém případě bych využití umělé inteligence určitě zvážila (při zajištění ochrany dat v souvislosti s advokátní mlčenlivostí), protože není nic horšího než zbytečně ztrácet čas věcmi, které za vás udělá někdo/něco rychleji a efektivněji.
Aneta Pelcman Stieranková získala v letošním ročníku soutěže Právník roku 1. místo v kategorii Talent roku za práci Obchodování s lidmi, nebo poslední šance?
Je advokátkou se specializací v oblasti zdravotnického práva. Autorsky se podílela mimo jiné na praktickém komentáři k zákonu o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který je součástí nabídky ASPI v právním oboru Zdravotnictví a farmacie.
